|
|
Použití různých mléčných krmných směsí ve výživě telat
Divišová, Markéta
Cílem diplomové práce je zhodnotit hmotnostní a výškové rozdíly v kříži a také výskyt průjmů u telat, která byla krmena odlišnou mléčnou krmnou směsí. Pokus probíhal na 26 telatech holštýnského skotu rozdělených do 2 skupin po 13 kusech. Kontrolní skupina byla krmena mléčnou krmnou směsí Startino (Sano) a pokusná mléčnou krmnou směsí LilaCitro (Sano). Kontrolní směs byla typu odstředěného mléka a pokusná směs syrovátkového typu. Krmení probíhalo ve stejném krmném harmonogramu. Pokusná směs byla zařazena až od třetího týdne, protože od toho věku je tele schopno strávit syrovátku. V hodnocených parametrech (hmotnost, přírůstky, výška v kříži, výskyt průjmů) nebyly mezi skupinami zjištěny průkazné rozdíly (p>0,05). Hodnocena byla i ekonomická stránka krmení různými směsmi. Celkové náklady na mléčnou krmnou směs pokusné skupiny byly o 1 652,02 Kč, nižší než u skupiny kontrolní. Vzhledem k tomu, že jsme nezjistili statisticky průkazné rozdíly v hmotnosti, výšce v kříži ani ve výskytu průjmů, ale je zřejmý rozdíl v nákladech na nákup krmných směsí, lze k odchovu telat doporučit využití levnější mléčné krmné směsi syrovátkového typu.
|
|
|
Porovnání různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu
Adámek, Jiří
Bakalářská práce se zabývá porovnáváním různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu. Výzkum byl proveden v Zemědělském družstvu Mír se sídlem v Ratiboři na farmách v Pržně a v Hošťálkové. Na farmě v Pržně jsou telata ustájena ve skupinovém teletníku s mléčnými krmnými automaty značky Urban Alma Pro, na farmě v Hošťálkové je běžný systém ustájení telat v individuálních venkovních boudách. V práci jsou porovnávány hmotnosti telat při narození, hmotnosti telat při odstavu a průměrný denní přírůstek mezi jednotlivými farmami. Dále je měřena spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro na farmě v Pržně. Na základě vlastních zjištění mohu konstatovat, že na farmě v Pržně byla hmotnost telat při narození nižší, hmotnost telat při odstavu a průměrný denní přírůstek vyšší než na farmě v Hošťálkové. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro je nižší proti optimální průměrné spotřebě z důvodu neznalosti nového prostředí a případného onemocnění. Odchov telat na farmě v Pržně je tedy díky systému Urban Alma Pro efektivnější pro zemědělskou výrobu, ze zdravotního hlediska telat výhodnější, finančně méně náročný a pro telata přirozenější. Výhodou je především možnost napojení mléčnou směsí šestkrát za den v menších dávkách. V běžném odchovu telat na farmě v Hošťálkové je možné telata krmit mléčnou krmnou směsí pouze dvakrát denně.
|
|
|
Výživa telat v období do odstavu
Sladký, David
V dnešní době je čím dál více diskutováno téma výživy telat v období do odstavu. V teoretické části bakalářské práce je popsáno období mlezivové, mléčné i starterové výživy a odstav telat. Dále je zpracován přehled o krmivech používaných u telat v období mléčné výživy se zaměřením na mlezivo, mléčné krmné směsi, startéry a vodu k napájení. V praktické části jsou popsány výsledky z pokusu zkrmování mléčných krmných směsí od dvou rozdílných výrobců. Do pokusu bylo zařazeno 20 telat, která se rozdělila na 2 skupiny a již po mlezivovém období bylo deset z nich krmeno mléčnou krmnou směsí Multimilk Vital od firmy VVS Verměřovice a druhá skupina Telfidem Extra od firmy FIDES AGRO, s. r. o. U všech telat byly sledovány hmotnosti, zdravotní stav, spotřeba starterové směsi a vypočítány přírůstky a provedeno ekonomické hodnocení nákladů na odchov telat. V živé hmotnosti telat, denních přírůstcích ani spotřebě starterové směsi po celou dobu pokusu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. V jedné fázi odchovu byl prokázán vyšší výskyt průjmů u telat krmených směsí Telfid Extra. Ačkoliv finální vyhodnocení přírůstků ukázalo téměř totožné výsledky, po přepočtu ekonomické stránky byl Telfid Extra s náklady 47,57 Kč na kilogram přírůstku ekonomičtější než směs Multimilk Vital, kde byly náklady na kg přírůstku v použitých krmivech spočítány ve výši 58,02 Kč.
|
|
|
Management chovu zvyšující přežitelnost selat s nízkou porodní hmotností.
ŘEZÁČ, Ivan
Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2. Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší. Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat.
|
|
|
Vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost
Čunderle, Jan
Předložená bakalářská práce si klade za cíl, analyzovat a vyhodnotit vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost. Sledování probíhalo u 24 kusů telat jalovic holštýnského plemene, ve dvou opakováních v různých ročních obdobích (jaro a podzim). Jedna polovina telat byla krmena nativním mlékem a druhá mléčnou krmnou směsí. Sledování probíhalo opakovaným vážením v sedmidenních intervalech. Výsledné hodnoty přírůstků u telat na mléčné krmné směsi jsou průměrně 0,79 kg/den (1. období 0,81 kg/den, 2. období 0,77 kg/den), u nativního mléka jsou průměrné přírůstky 0,76 kg/den (1. období 0,83 kg/den, 2. období 0,69 kg/den). Ze zjištěných výsledků je možné odvodit minimální rozdíl v užitkovosti sledovaných telat.
|
|
|
Odchov telat s použitím různých dávek mléka
Paulíčková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv krmení odlišnými dávkami mléka na zdravotní stav, hmotnost a hmotnostní přírůstky telat, konzistenci výkalů, krevní parametry a vliv na přírůstky při rostlinné výživě. Experiment diplomové práce byl uskutečněn na 2 skupinách telat (n = 30) kdy první skupině (pokusná) bylo podáváno celkem 6 litrů mléka za den a druhé skupině (kontrolní) 10 litrů za den. Telata byla krmena 2x denně a po celou dobu měla k dispozici pitnou vodu a startér. Po porodu byla telata napojena kolostrem do 2 hodin a celkem 3 dny byla na mlezivové výživě, do experimentu byla zařazena 4. den, kdy byla vážena a přecházela na mléčnou krmnou směs. Druhé vážení proběhlo při ukončení pokusu a to ve věku 38 dní. Třetí vážení proběhlo na rostlinné výživě ve věku 155 dní. Průměrná počáteční hmotnost všech telat byla 33,5 kg. Konečná hmotnost byla statisticky průkazně nižší u pokusné skupiny, kdy průměrná konečná hmotnost byla 57,8 kg a u kontrolní skupiny 65,9 kg. Průměrný celkový hmotnostní přírůstek u pokusné skupiny byl 26,4 kg a u kontrolní 30,3 kg. Příjem startéru byl statisticky průkazně vyšší u pokusné skupiny. Pokusná skupina měla lepší hodnocení konzistence výkalů. U druhého odběru krve měla pokusná skupina hladinu ?-glutamyltransferázy v krvi nad referenčním rozmezím a to 0,62 µkat/l a statisticky byl prokázán rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Statisticky průkazná byla vyšší hladina albuminů u kontrolní skupiny při druhém odběru. Výsledky experimentu jednoznačně nedokladují lepší nebo horší efekt krmení různých dávek mléka v období mléčné výživy, vyšší dávky mléka zajistily vyšší přírůstky v období mléčné výživy, což ale znamená vyšší ekonomické náklady.
|
host ::
RSS.